Je to možnost, která by měla uklidnit Moskvu. Kdyby se Ukrajina vzdala vidiny vstupu do Severoatlantické aliance, mohla by se vydat na cestu takzvané finlandizace. Tento výraz se používá v případě Finska, které existuje jako neutrální stát.
Označení finlandizace vychází ze vztahu země tisíce jezer k Moskvě po skončení druhé světové války. „Finsko si díky tomu zachovalo nezávislost, muselo však v zahraniční politice brát ohledy na Sovětský svaz. Například se nezúčastnilo Marshallova plánu, což byl americký program poválečné obnovy Evropy, a zavázalo se nevstoupit do NATO,“ připomněla agentura ČTK.
Vládnoucí představitelé v Kyjevě dosud považovali neutrální statut fakticky za kapitulaci tváří v tvář geopolitickým zájmům Moskvy. \“Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba vyloučil speciální status státu,\“ připomněl deník The Guardian.
Objevil se však i opačný hlas. Ukrajinský velvyslanec Vadym Prystajko v Británii naznačil, že by se Ukrajina mohla vzdát vstupu do NATO.
Ministerstvo zahraničních věcí v Kyjevě označilo jeho slova za vytržená z kontextu. Mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podle TASR uvedl, že „severoatlantický a proevropský kurz zůstává naprostou prioritou“ Ukrajiny.
Ukrajina mimo NATO?
Ukrajina by mohla upustit od své snahy stát se členem NATO, aby se vyhnula válce s Ruskem. V rozhovoru pro zpravodajskou stanici BBC to připustil ukrajinský velvyslanec Vadym Prystajko v Británii. BBC poznamenala, že by takový krok znamenal velký ústupek Moskvě v reakci na současné hromadění ruských jednotek na ukrajinských hranicích. Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny uvedlo, že velvyslancova slova byla vytržena z kontextu.
Prostajko pro BBC řekl, že Ukrajina je ochotna být „flexibilní“, pokud jde o její cíl stát se členem Severoatlantické aliance. „Mohli bychom – zejména když jsme takto ohrožováni, vydíráni a tlačeni do toho,“ řekl Vadym Prystajko na otázku, zda by Kyjev mohl změnit svůj postoj k členství v NATO.
Velvyslanec zároveň zdůraznil, že vstup Ukrajiny do NATO bezpečnostní situaci Ruska výrazně nezmění. Připomněl, že „Rusko už je obklíčeno zeměmi NATO“ a poukázal na to, že členy aliance jsou již Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko i Turecko. Vyjádřil názor, že Moskvě se mnohem víc nelíbí, že se z Ukrajiny může stát „něco jiného než Rusko“ a že pak i Rusové budou chtít změnit směřování své země.
\“Toto (vstup Ukrajiny do NATO) je nebezpečím ne pro lidi v Rusku, ne pro území Ruska, ale pro specifický režim, který právě teď mají,\“ prohlásil ukrajinský velvyslanec. Ukrajina není členem NATO, ale z roku 2008 má příslib, že se tak stane, což bude znamenat, že aliance se dostane k hranicím Ruska. Putin tvrdí, že posilování vztahů Ukrajiny s aliancí by z ní mohly provést „odpalovací rampu pro rakety NATO namířené na Rusko“. Říká, že Rusko musí v tomto směru stanovit jasné „červené čáry“.
Macron by asi souhlasil
Minulý týden se údajně o možné finlandizaci Ukrajiny zmínil francouzský prezident. Emmanuel Macron to měl sdělit novinářům na palubě letadla, když cestoval z Moskvy, kde jednal se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Později sice popřel, že by použil slovo finlandizace, ale mínětvorná francouzská média by mu jistě nevložila do úst to, co nevyslovil. „Je to jeden z modelů na stole,“ uvedl prý ve spojitosti s perspektivou ukrajinské neutrality.
Faktem zůstává, že Macron veřejně mluvil o tom, že je třeba hledat řešení, aby se Rusko necítilo ohroženo. Moskva dala najevo, že finský model v Kyjevě by uklidnil situaci. „Neutralita Ukrajiny by mohla vyřešit krizi kolem ní,“ řekl ruský velvyslanec při EU v Bruselu Vladimir Čizov pro stanici BBC.
Nejnovější průzkum veřejného mínění o budoucím postavení Ukrajiny pochází z minulého týdne. Anketu dělala agentura Premise (během jednoho dne oslovila 1032 respondentů). Za vstup do NATO se vyslovilo 55 procent dotázaných, neutralitu podpořilo 28 procent účastníků průzkumu. Ve východních oblastech Ukrajiny to nejenže nevypadá tak jednoznačně, ale dokonce opačně. „Ukrajinci z východu dávají přednost neutralitě před vstupem do NATO v poměru 38%: 31%,“ informovala Premise.
Za a proti
O možnosti neutrálního postavení Ukrajiny se zmínil legendární někdejší americký ministr zahraničních věcí Henry Kissinger v roce 2014, kdy se vztahy mezi Kyjevem a Moskvou ocitly na bodě mrazu. \“Ukrajina by se mohla zaměřit na pozici srovnatelnou s finskou,\“ napsal tehdy pro deník The Washington Post. Poznamenal, že Finsko si udržuje silnou nezávislost, spolupracuje se Západem v mnoha oblastech, ale pozorně zabraňuje institucionálnímu nepřátelství s Ruskem.
