Demonstranti protestují proti možné eskalaci napětí mezi Ruskem a Ukrajinou během shromáždění v centru ukrajinské metropole Kyjev v sobotu 12. února 2022.
Strach z možné války na Ukrajině se stupňuje. Obavy má i Slovensko, proto rozhodlo o stažení rodinných příslušníků vyslaných diplomatů v Kyjevě a v Užhorodě.
V Evropě naposledy řinčely zbraně v roce 1999, kdy jugoslávská armáda bojovala s povstalci z Kosova a do ozbrojeného konfliktu se NATO zapojilo bombardováním. Nyní stále více hrozí, že Rusko si s použitím síly začne vyřizovat spory s Ukrajinou. A nejnovější telefonická diplomacie mezi Bílým domem a Kremlem nepřinesla nic povzbuzujícího. Státníci z členských států NATO tvrdí, že vojenská mašinérie se může dát do pohybu kdykoli tento týden.
„Riziko ruské vojenské akce je dostatečně vysoké a hrozba jí bezprostřední,“ varoval podle agentury AP šéf diplomacie USA Anthony Blinken.
„Obviňování Ruska z příprav invaze na Ukrajinu jsou provokativní spekulace,“ reagoval Kreml v prohlášení a resort ruské diplomacie označil americká tvrzení za hysterii, dezinformace a propagandu. Prezidenti USA a Ruska nově telefonovali spolu více než hodinu, ale posun k lepšímu nenastal. Zdroje z Bílého domu pro agenturu AFP uvedly, že rozhovor byl věcný, ale nepřinesl žádnou podstatnou změnu.
Kremlu jde v první řadě o to, aby se Ukrajina nestala členem NATO, ale aliance nehodlá ustoupit od své politiky otevřených dveří. Úvahy o možné invazi sílí ve spojitosti s tím, že Moskva shromáždila nejen více než 100 tisíc vojáků u hranic s Ukrajinou, ale přibylo dalších 30 tisíc, kteří jsou na manévrech v sousedním Bělorusku.
Existuje několik variant případného vojenského zásahu: masivní a dva menší rozsahem použité síly. Ruští vojáci se nacházejí poblíž Ukrajiny na třech místech. Na severu na běloruském území, na severovýchodě na vlastním teritoriu a na jihu na Krymu. Jak hluboko by mohly proniknout do ukrajinského vnitrozemí? Scénářů je několik.
